No nic, skepsi stranou, busík se nám nakonec zaplnit na poslední chvíli daří. Díky brzkému termínu - v Pardubicích začínají v 10:15 ráno - se účastníci zájezdu scházejí u Kárníka už o půl sedmé. Sestava je to kvalitní, která slibuje dobrou zábavu. To se v průběhu cesty samozřejmě potvrdilo, prodáváme si mezi sebou pivka, cesta krásně ubíhá, zábava je v plném proudu, popíjí se, zpívá se... Kdo jezdí, dobře to zná, kdo ne, měl by to napravit! V Havlíčkově Brodě nabíráme dva družební kamarády, kterým samozřejmě za podporu děkujeme. Tím se busík doplnil do plna. K Pardubickému stadionku přijíždíme tak akorát na čas, někteří Znojmáci už čekají v sektoru, naše hráče tak požene vpřed zhruba dvacítka hostů.
Po příjezdu rychle věšíme všecky klasické zástavy a pouštíme se do fandění. Dnes většina v jednotných kloboučcích, připravených speciálně na tento výjezd. K dostání budou však i nadále na našem stadioně v kotli. Máme popito, takže se fandí dobře, kolikrát je to lepší než doma. Zpíváme chorály, křičíme pokřiky, podporujeme mančaft naplno jak nejlíp umíme. I přes nepříznivý stav se fanděním bavíme, Znojemským vytváříme domácí prostředí a ženeme je za vyrovnáním. O přestávce je nám místními nabídnuto měření sil v nedalekém parku. I když se v našich řadách pár odhodlaných bojovníků našlo, nabídku odmítáme z principu. Domluvený sport "na poli" není nic pro nás. Na ulici se za svůj klub postavíme, sportovci ale nejsme! Po tomto intermezzu začíná druhá půle, fandíme pořád dobře, stále jsme tu jako doma, i když mírná skepse se nám už do hlav dostává, na hřišti to není nic moc. Samozřejmě nezapomeneme pozdravit ani trojici mrdek ve vedení českého fotbalu, lehce se dotkneme i současné politické situace a v neposlední řadě zapějeme domácím i Závišovu Homosexuální. Kdo to nezná, ať si to najde na jůtůb. Odměnou za dobrý výkon v hledišti je nám vyrovnání v devadesáté minutě. Následná euforie je neskutečná, přesně kvůli těmto chvílím se vyplatí za svým týmem jezdit! To se nedá popsat, to se musí zažít. V euforii zápas i dofandíme, vychutnáme si děkovačku, odpálí se něco málo pyra, vyměníme si názory s místním psovodem od ochranky, nasedáme do busu a jedeme zpět do našeho města.
Domácí mají dva kotle, což je docela škoda, ani jeden není nijak super. Slyšet sice jsou oba, spolu by byly určitě o mnoho lepší, do jejich scény však nevidíme, takže nám nepřísluší vynášet jakékoliv soudy. Sami dobře víme, jaké to je, když se dvě grupy nemůžou shodnout. Každopádně ničím nepřekvapí, dneska jsme na tribunách prostě lepší.
Na zpáteční cestě vysadíme kluky z Brodu v jejich městě. Ten den se hraje v Kotlině hokej, místní Bruslařský klub hraje s Pískem. Tři Okurkáři tak na Vysočině zůstávají podpořit Rebely na oplátku na hokeji - respekt vám! Jsme rádi, že jsme se za pomoc mohli odvděčit! Zbytek cesty proběhne v klidu, do Znojma přijedeme odpoledne, někdo klasicky domů, někdo na jedno. Výjezd povedený, předvedli jsme se dobře, ale už spřádáme plány na další bus, tentokrát do Vlašimi, tak snad už bez nervů s naplněním. Vše se včas dozvíte.
Ať žije Znojmo!
Žádné komentáře:
Okomentovat