Pozdě, ale přece. Report uvnitř článku.
Lepší pozdě než nikdy a tak jsme tu i my s reportem z tohoto povedeného utkání druhé hokejové ligy. Do Moravských Budějovic zavítali Rebelové. Na tenhle výjezd se těšíme prakticky už od zveřejnění rozlosování, přece jen za dlouhou dobu je to pro nás zdaleka nejbližší "venkovní" utkání, navíc po čase také konečně i my jedeme podpořit naše družební přátele.
Termín i vzdálenost parádní, nic tedy nebrání tomu, abychom dali nějaký slušný počet. Zdání klame a ještě v týdnu to vypadá na totální fiasko, kdy horkotěžko dáváme dohromady jedno auto. Teď malý rýpanec do vlastních řad. Zápas, který řešíme bůhvíjak dlouho, na který se dle vlastních slov každý hrozně těší a blablabla, někdo vymění za rodinnou oslavu, někomu je zase zatěžko se hecnout a dojet třeba i sám. Ono je fajn mít kecy, jak to u nás stojí za hovno a podobně, ale uvědomte si, kurva, že to není vina těch, co chodí, ale těch, co na to serou! Ať se každý sám zamyslí, co pro něj fanouškovství znamená a jestli je schopný tomu něco obětovat. A řeknu to ještě jinak. Proč můžu jet já s novorozenětem doma? Jaktože další si to zařidí i přes pohotovost v práci? Proč někdo může jet a řídit po noční? Jak je možný, že někdo sám sedne na vlak a z Hrušovan dojede do Znojma na sraz? Proč mohl jet někdo, i když je to kousek, z Blatnice sám autem? A mohl bych pokračovat... Neberte to tak, že vás nutím někam jezdit, jen mě to překvapuje, zvlášť u lidí, kde jsem čekal, že to fanouškovství berou do nějaké míry jako styl života, ale asi ne. Jako jet třikrát do roka na fotbal z nikoho fanouška nebo třeba dokonce ultrasa nedělá, to spíš smrdí vandráctvím. Ale jebat, buď to někomu sepne nebo ne...
No nic, teď k tomu veselejšímu. V Budějicích je nás nakonec devět, což sice není žádná pecka, v naší situaci však ještě dobrý počet. S půlhodinovým předstihem přijíždíme k zimáku, Rebelové už jsou na místě, to docela čumíme, na to nejsme moc zvyklí :-). Proběhnou klasické vítačky a jdeme pomale na zimák, kde už druhá část hostů chystá veškeré harampádí potřebné k fandění. Věšíme svou starou hokejovou vlajku, vedle ní visí i klasické dvě zástavy Brodských - hlavní dlouhá a "ontůrovka".
Začíná zápas, rozjíždí se fandění. Pro nás, co jsme zvyklí to táhnout v deseti lidech je to velice příjemná změna, fandí se hodně nahlas, z části i kvůli akustice těchto malých plecháren. V reportu Rebelů (zde:) se dočítáme, že to nebylo úplně ono, že mají na víc. Velmi rád jim to budu věřit (ostatně zažili jsme s nimi Žďár, tak vím, čeho jsou schopni :-) ), ale rozhodně je v reportu kritizivat nebudu. Fandí se neustále, těžko něco vypíchnout, něco bylo možná slabší, něco zase pecka, třeba Banány jsem ještě neslyšel takhle nahlas. Trošku se usmíváme, když se rozjede Není nás mnoho, pro každýho "nemnoho" asi znamená něco jinýho, však víme... :-). Hostů je totiž zhruba 80. Hostů tedy jen papírově, protože BK hraje v domácím prostředí. HB se také prezentuje jednoduchým a pěkným choreem, kterým připomíná, že jsou nejstarší hokejový oddíl u nás. Škoda absence protější tribuny. Úroveň dopingu je po celý zápas výborná, dojde i na družební pokřiky, zazní dokonce i nějaké naše chorály, proběhne pogo, pivo teče proudem, z velké části i po zemi, prostě výborná zábava. To vše okořeněné výhrou, pěknou, dokonce dvojí, děkovačkou. Brod je první, to také zdůrazníme a na oslavu dáme nějaké pyro... Skvěle strávené odpoledne. Kdo nebyl ať lituje.
Co k domácím? Pěkná návštěva 605 lidí, kotel klasičtí dresaři, mlátí do bubnů, mají dokonce tamburínu, je vidět, že od Znojma je to tu kousek... No proti gustu. Hlasově nic extra, k nám dolehne jen pár jednoduchých pokřiků. Chorály prakticky nula. I přes tenhle orchestr, když stojím u stánku nad domácím sektorem, slyším v podstatě jen hosty. Super!
Po zápase ještě v sektoru chvíli zpíváme, pak už ven a loučení. Bylo to neskutečně fajn. Opět se mi potvrdilo, že Rebelové se řadí mezi naprosto top tábory minimálně na druholigové scéně. Budeme se těšit na příště!
Rebel a Znojmo!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat